Proč přibývá lidí bez partnerského vztahu? Nakolik jde o svobodnou volbu a nakolik o nenaplněnou touhu po vztahu? A co lidem, kteří partnera chtějí, jeho nalezení dnes usnadňuje nebo komplikuje? Těmto otázkám se věnoval odborný kulatý stůl Singles v současné společnosti: Osobní volba, nebo společenská výzva?, který na Krajském úřadě JMK 22. října 2026 uspořádal Jihomoravský kraj a Národní centrum pro rodinu.
Podle Marie Jílkové, předsedkyně Komise sociálně-zdravotní Rady Jihomoravského kraje, totiž rodinná politika nezačíná až narozením dítěte: „Úkolem rodinné politiky je také vytvářet prostředí, ve kterém mohou vznikat a rozvíjet se kvalitní mezilidské vztahy. Veřejná správa samozřejmě nemá lidem vybírat partnery, ale může přispívat k tomu, aby měli kde se přirozeně potkávat a nebyli odkázáni jen na online svět.“
Setkání propojilo aktuální výzkumná data se zkušenostmi psychoterapie, seznamovací praxe, komunitních aktivit, mladých lidí i veřejné správy. Jeho cílem nebylo hledat univerzální návod, jak mají lidé žít, ale lépe rozlišit rozdílné situace, které se pod označením singles skrývají, a pojmenovat témata, jimž má smysl věnovat další odbornou pozornost. „Rodinnou politiku chápeme jako oblast, která má vycházet z reálného života lidí a naslouchat tomu, co se ve společnosti mění. Nechceme lidem organizovat partnerský život, ale můžeme přemýšlet, zda existují podmínky a přirozená místa, která lidem umožňují setkávat se, vytvářet vztahy a nebýt sociálně izolovaní,“ vysvětlila záměr setkání organizátorka Jana Pízová z oddělení SPO a rodinné politiky JMK.
Singles nejsou jedna skupina
Data z výzkumu Současná česká rodina prezentovaná prof. Martinem Kreidlem z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ukázala, že bez partnera žije přibližně 18 % lidí ve věku 21 až 74 let. Za nedobrovolně single se označuje 15 % nezadaných mužů a 5 % žen; mezi muži ve věku 21–39 let jde přibližně o každého pátého. Nejčastěji lidé uvádějí, že dosud nepotkali vhodného partnera. Výrazně rozdílná je také spokojenost se životem bez partnera: lidé, kteří o vážný vztah nestojí, ji hodnotí v průměru 8,1 bodu z deseti, zatímco nedobrovolně nezadaní 3,4 bodu. Přibližně 65 % nezadaných vztah aktivně nehledá, ale zároveň se mu nebrání. „Právě tady vidíme důvod, proč téma neuzavírat jednoduchým tvrzením, že dnešní lidé partnerství nechtějí nebo že si single život zvolili,“ upozornil prof. Martin Kreidl. „Část lidí je bez vztahu je podle dat spokojená a je důležité to respektovat. Na kulatém stole se lidé zaměřovali na ty, kteří po blízkém vztahu touží, ale dlouhodobě se jim jej nedaří navázat,“ doplnila další z organizátorek Jaroslava Otradovcová z Národního centra pro rodinu. Na otázku, co se děje mezi přáním vztah mít a skutečným krokem k němu, reagovala psychoterapeutka Hana Lukešová Bartáková z Taktem z. ú. Ze své praxe sdílela, jak do navazování partnerských vztahů vstupují předchozí zkušenosti, očekávání, obavy i schopnost člověka vytvářet blízkost. Zdůraznila, že odborná podpora je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb a zakázky klienta.
Podněty ze setkání budou sloužit jako základ pro další odbornou práci Národního centra pro rodinu a Jihomoravského kraje. Otevírají prostor pro navazující spolupráci, zpřesňování výzkumných otázek i další přemýšlení nad tím, jak podporovat prostředí, ve kterém mohou přirozené mezilidské vztahy vznikat a rozvíjet se.
Kompletní zprávu z jednání kulatého stolu k tématu Singles naleznete ZDE (docx).