Duševní zdraví se stává jedním z největších témat současnosti. Jihomoravský kraj proto chce vytvořit Jihomoravský Institut Mysli. Ten pomůže lépe reagovat na rostoucí potřeby obyvatel
i odborníků v celém regionu.
Jihomoravský kraj patří mezi průkopníky podpory duševního zdraví v České republice. Oblast koordinuje nepřetržitě od roku 2017 a postupně vybudoval síť spolupráce mezi zdravotnickými, sociálními a vzdělávacími institucemi. V kraji dnes fungují dvě centra duševního zdraví, další dvě mají vzniknout v roce 2027. Kraj podporuje také terénní týmy pečující o lidi s psychickými potížemi, preventivní programy na školách nebo krizovou pomoc při mimořádných událostech.
„Duševní zdraví je jedním z největších společenských témat současnosti. Dotýká se dětí, dospívajících, dospělých i seniorů a ovlivňuje kvalitu života každého z nás. Jihomoravský kraj se této oblasti věnuje dlouhodobě a systematicky. Vznik institutu představuje další důležitý krok, který nám umožní rozvíjet podporu duševního zdraví koncepčně, na základě odborných dat a ve spolupráci s partnery napříč celým regionem,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.
„Za poslední roky se nám podařilo vybudovat řadu funkčních projektů a partnerství. Ukazuje se ale, že téma duševního zdraví je natolik rozsáhlé a důležité, že potřebuje stabilní institucionální zázemí. Jihomoravský Institut Mysli zajistí dlouhodobou koordinaci systému, metodickou podporu, práci s daty i rozvoj nových služeb. Díky tomu budeme schopni lépe reagovat na potřeby obyvatel i odborníků v terénu,“ řekl náměstek hejtmana pro sociální a rodinnou politiku Roman Celý.
Institut by měl vzniknout 1. července 2026. Jeho úkolem bude koordinace krajského systému péče o duševní zdraví, vyhodnocování dat a efektivity jednotlivých programů, metodická podpora škol, obcí a poskytovatelů služeb, rozvoj nových forem pomoci, vzdělávání, osvěta nebo podpora destigmatizace lidí s duševním onemocněním. Součástí jeho činnosti bude také rozvoj psychosociální pomoci při mimořádných a krizových událostech.
V jeho čele by měla stát Pavla Kovářová. „Naším cílem bude vytvářet prostředí, ve kterém spolu jednotlivé služby komunikují, sdílejí zkušenosti a společně hledají řešení. Chceme být odborným partnerem pro školy, obce, zdravotnická zařízení, sociální služby i další organizace. Duševní zdraví nelze rozvíjet izolovaně v jednotlivých resortech. Potřebujeme propojený systém, který bude lidem pomáhat včas a efektivně,“ uvedla Pavla Kovářová.
Významnou součástí krajských aktivit je také podpora duševního zdraví ve školách. Jihomoravský kraj dlouhodobě spolupracuje se školami, odborníky i neziskovým sektorem na prevenci, podpoře wellbeingu a řešení krizových situací.
„Není týdne, kdy by některá z našich krajských škol neřešila náročnou situaci spojenou s duševním zdravím žáků nebo pedagogů. Ať už jde o preventivní programy, podporu wellbeingu, nebo krizové intervence při mimořádných událostech, vidíme, že potřeba odborné pomoci i podpory dlouhodobě roste. Proto se tomuto tématu věnujeme systematicky napříč školstvím, zdravotnictvím i sociální oblastí. Příkladem může být například úspěšná osvětová kampaň Těžká hlava, která pomohla otevřít debatu o duševním zdraví mezi mladými lidmi. Jihomoravský Institut Mysli vnímám jako další důležitý krok, který pomůže propojit dosavadní aktivity a posílit podporu tam, kde je nejvíce potřeba,“ uvedl radní Jihomoravského kraje pro oblast školství Karel Jurka.
Práci s mladou generací potvrzuje i předseda sociálního výboru Zastupitelstva Jihomoravského kraje Michal Chládek: „V Jihomoravském kraji už existuje síť škol, sociálních služeb, zdravotníků, obcí i neziskovek, které se duševnímu zdraví věnují. Institut má pomoct, aby tahle síť fungovala ještě efektivněji, dlouhodoběji a aby spolu jednotliví partneři byli ještě lépe propojeni. Potřebujeme lidi učit, jak o sebe pečovat dřív, budovat odolnost, zdravé návyky a vědět, kdy a kam si říct o pomoc. Zároveň má sbírat data, zkušenosti, ve spolupráci s odborníky z praxe a univerzit a říkat nahlas, kde systém drhne, ať už se to má řešit na kraji, nebo na úrovni státu.“
Kraj podporuje preventivní programy zaměřené na duševní zdraví žáků a studentů, do kterých se každoročně zapojují tisíce mladých lidí. Ve spolupráci s organizací Nevypusť duši se například v roce 2025 uskutečnil pilotní program Zázemí pro duši na Gymnáziu Boskovice a Střední škole Bzenec.
„Projekt Zázemí pro duši nám pomohl ještě více otevřít téma duševního zdraví jako přirozenou součást života školy. Potvrdilo se nám, že psychická pohoda žáků i pedagogů ve školách nevzniká sama od sebe, ale je výsledkem dlouhodobé práce na vztazích, komunikaci, bezpečném prostředí a vzájemné důvěře. Podobná podpora je pro školy velmi potřebná a zájem o téma wellbeingu mezi řediteli i pedagogy dlouhodobě roste,“ uvedla ředitelka Gymnázia Boskovice Alena Svanovská.
Význam tématu potvrzují také zkušenosti zdravotníků. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje evidovala v roce 2025 téměř 6 000 výjezdů k pacientům s psychiatrickými diagnózami, což představuje meziroční nárůst o 500 případů.
„V oblasti duševního zdraví pozorujeme dlouhodobě rostoucí potřebu pomoci. Alarmující je zejména nárůst případů týkajících se mladistvých a nezletilých. Zkušenosti z terénu potvrzují, že lidé v psychické krizi často potřebují nejen akutní zdravotní péči, ale také rychlé nasměrování na další odbornou pomoc. Proto je důležité budovat funkční síť podpory a propojení jednotlivých služeb,“ uvedla náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Romana Pochylá.
Nezastupitelnou roli v celém systému hrají specializované krizové služby, které fungují jako první záchranná síť nonstop v momentech, kdy lidé prožívají krizi nebo čelí náročným životním situacím. Mezi klíčové partnery kraje v této oblasti patří organizace Modrá linka, z.s., která krizovou intervenci poskytuje již více než 30 let.
„Akutních krizových situací, se kterými se na nás veřejnost obrací, bohužel nejen přibývá, ale dramaticky roste i jejich závažnost. Naši krizoví interventi denně řeší náročná témata – od těžkých depresivních stavů, domácího násilí a rodinných traumat až po sebepoškozování a myšlenky na ukončení života. Práce krizových služeb vyžaduje okamžitou, vysoce profesionální reakci tady a teď, která dokáže člověka v nejtěžším momentě stabilizovat. Založení Jihomoravského Institutu Mysli je pro nás proto skvělou zprávou. Umožní nám systémově propojit tuto okamžitou krizovou pomoc s navazující péčí a lépe koordinovat postupy při mimořádných událostech, aby v momentě nejtěžší krize nezůstal nikdo sám,“ uvedla ředitelka organizace Modrá linka Tereza Musilová.
Součástí krajského systému podpory je také Tým školních krizových interventů Jihomoravského kraje, který pomáhá školám zvládat mimořádné situace, jako jsou tragická úmrtí, sebevraždy, bezpečnostní incidenty nebo jiné krizové události. Ve školním roce 2025/2026 poskytl podporu 43 školám.
„Když školu zasáhne tragická událost, potřebují pomoc nejen žáci, ale také pedagogové a vedení školy. Naším cílem je pomoci celé školní komunitě zvládnout mimořádnou situaci tak, aby její dopady byly co nejmenší. Zkušenosti z terénu ukazují, že systematická péče o duševní zdraví a krizová připravenost škol jsou dnes důležitější než kdy dřív,“ uvedla koordinátorka Týmu školních krizových interventů Jihomoravského kraje Barbora Tušimová.
O založení Jihomoravského Institutu Mysli budou rozhodovat zastupitelé Jihomoravského kraje na svém zasedání 22. června 2026. Pokud návrh schválí, nová organizace zahájí svou činnost 1. července 2026.